Pokoušíte se s partnerem otěhotnět, ale víte, že za neúspěšnými pokusy nejspíše nestojí hormony ani vaše nemoci? Možná za to může imunitní systém, navíc ve většině případů nepřispívá ani dnešní životní styl. Přečtěte si, co snižuje šanci na otěhotnění a jak s tím bojovat.
Imunologické příčiny ženské neplodnosti
Imunitní systém je tu hlavně pro nás — chrání nás před nepříznivými vlivy zevního prostředí a infekcemi, ale stává se, že právě on někdy stojí za ženskou neplodností, pokud nepracuje správně. Uvádí se, že až u 10 – 15 % neplodných párů může být na vině právě imunologická příčina. V PFC provádíme po diagnostické rozvaze imunologické vyšetření — vždy tam, kde žena prodělala v minulosti vícero potratů do 12. týdne těhotenství nebo došlo k opakovanému selhání implantace u “kvalitních embryí” v rámci IVF léčby. Imunologické testování má smysl také u párů s nevysvětlenou příčinou neplodnosti (veškerá ostatní vyšetření jsou v normě), a právě zde poměrně často prokazujeme imunologické markery sterility jako jsou např. vyšší hladina (elevace) protilátek proti spermiím partnera, obalu vajíčka/embrya (proti zona pellucida), nebo vaječníku (ovariu), zvýšenou aktivaci buněčné imunity a mnoho dalších.
Jiným imunologickým faktorem neplodnosti může být také autoimunitní onemocnění ženy, jako např. Hashimotova tyreoiditida (autoimunitní zánět štítné žlázy), celiakie (zjednodušeně alergie na lepek) a jiné další.
Vyšetření provádíme standardně z odběru krevního vzorku a/nebo biopsie děložní sliznice. Pokud výsledky prokáží imunologickou příčinu (podezření na ni), další postup je vždy velmi individuální. Léčba bývá zpravidla dlouhodobá a většinou zahrnuje spolupráci více lékařů, typicky imunologa či alergologa.
Trendové příčiny ženské neplodnosti
Stres a jeho vliv na neplodnost ženy
Není s jistotou prokázáno, že by dlouhodobý stres měl mít přímý vliv na schopnost počít dítě, na stranu druhou víme (a často vídáme), že tělo ženy se leckdy těhotenství nepodvolí, pokud se prostě necítí dobře. Stres a deprese mnohdy doprovází pocity selhání, nízké sebevědomí a špatné zvládání náročných situací. Právě emoční pohoda je při asistované reprodukci velmi důležitá. Pacientky v mnoha případech očekávají, že léčba pomocí asistované reprodukce bude stresující, a také až 30 % párů léčbu předčasně ukončí kvůli psychické zátěži. Tomu je však možné se vyhnout kognitivně behaviorální terapií (CBT), která pomáhá s nalezením vnitřního klidu a odbouráváním strachu, a prokazatelně zvyšuje šance na těhotenství. V rámci PFC se snažíme být naším pacientkám podporou nejen po medicínské, ale i psychologické stránce.
Vliv užívání alkoholu a drog na ženskou neplodnost
Dosud nebyla publikována žádná studie, která by jasně prokázala negativní vliv alkoholu v rozumné míře na ženskou plodnost. Některé dokonce naopak naznačují, že alkohol v malých dávkách může mít i vliv pozitivní. V období, kdy se snaží žena otěhotnět, se i přesto doporučuje alkohol omezit či úplně vynechat. Jinak je tomu ale u marihuany, která obsahuje látky, jež mohou způsobit neplodnost (týká se také mužů a mužského faktoru neplodnosti z důvodu negativního ovlivnění kvality spermiogramu). Přímý vliv kokainu a opiátů sice prokázán nebyl, ale některé studie uvádí, že tyto drogy-zejména opiáty fungují jako tlumící látky a většinou snižují chuť na sex.
Jedním z dalších faktorů, který může negativně ovlivnit plodnost ženy, je kouření. Zároveň bývá i jednou z příčin potratů, předčasných porodů a jiných těhotenských komplikací, a tak se nedá než doporučit s kouřením úplně přestat.
Sedavý životní styl
Nedostatek fyzické aktivity je jednou ze známých a častých příčin úmrtí, kterým lze předcházet. S přihlédnutím k tomu, že sedavý životní styl doprovází přibývání na váze (nadváha a obezita viz níže), kardiovaskulární onemocnění, hormonální dysbalance, někdy předčasná menopauza, cukrovka a další vážná onemocnění, také plodnost ženy je tím výrazně ohrožena. Pravděpodobnosti otěhotnění může výrazně pomoci změna životního stylu, tzn. sportovní aktivita, ale také úprava jídelníčku
Nadváha a podváha
Za nadváhu se považuje hodnota BMI 25 a více, za obezitu pak BMI nad 30. Nadváha a obezita je často důsledkem sedavého a nezdravého životního stylu. O tom, že má vliv na pravděpodobnost otěhotnění, není pochyb. Plodnost negativně ovlivňuje hlavně z důvodu hormonální dysbalance organismu vyúsťující v problémy s tvorbou vajíček, nepravidelnost menstruačního cyklu, a je také spojena s vyšší mírou komplikací a komorbidit v těhotenství, jako jsou vyšší riziko předčasného potratu, těhotenská cukrovka (gestační diabetes mellitus) a vysoký krevní tlak (gestační hypertenze, preeklampsie) a další. Vědci se také shodují na tom, že nadváha úzce souvisí hned s několika nejčastějšími druhy rakoviny (typicky karcinom endometria/děložní sliznice a nádory prsu).
O podváze mluvíme při hodnotách BMI pod 18,5. Důvody podváhy mohou být různé od genetických předpokladů přes nedostatečný příjem živin či neúměrnou míru fyzické zátěže, ale také třeba užívání drog. Příznaky podváhy z gynekologického pohledu často přechází až do poruch menstruačního cyklu či úplné ztráty menstruace (amenorea). Podváha je tak jednou ze známých a častých příčin neplodnosti, ale také může komplikovat průběh těhotenství a zvýšit riziko předčasného porodu. Většinou pomůže změna životního stylu a hlavně jídelníčku.
Ženská obezita a její vliv na plodnost
Obezita je však překážkou nejen přirozenému početí, ale také umělému oplodnění. Pokud žena s BMI 25 (resp. 30) a více plánuje otěhotnět, a pociťuje na sobě nějaké z příznaků hormonální nerovnováhy, doporučuje se půl roku před plánovaným těhotenstvím navštívit nutričního terapeuta.
Vyšší věk
Věk je jistě nejdůležitějším faktorem ženské neplodnosti. Zásoba vajíček (též ovariální rezerva) a hlavně jejich kvalita s vyšším věkem klesají. Ideální doba na otěhotnění se pohybuje mezi 20. až 29. rokem života. Poté je již pravděpodobnost početí nižší. Šance na přirozené početí začíná velmi významně (a rychle) klesat po 36. – 37. roce věku ženy. Pokud se žena rozhodne otěhotnět v pozdějším věku, má jistě několik možností, prvním krokem by však měla být vždy konzultace se specialistou v oboru a důkladné klinické vyšetření vč. toho laboratorního, na jehož základě se v PFC pokusíme vytvořit “plán na míru”.
Neplánuje-li však žena v nejbližších letech těhotenství (nebo nemá aktuálně vhodného partnera pro zakládání rodiny), je jistě na místě úvaha o možnosti zachování své plodnosti do budoucna — jedná se o tzv. Social freezing/zamražení vajíček. Toto by pro nejlepší možné výsledky mělo ideálně proběhnout před 35. rokem života ženy.
Nešťastné je to, že osvěta ve společnosti chybí, a většina obvodních gynekologů o této možnosti se svými pacientkami dostatečně nemluví. Právě proto dochází na první konzultace do center asistované reprodukce často velmi pozdě.
Více si o úspěšnosti otěhotnění podle věku můžete přečíst v tomto článku.
Pohlavně přenosné nemoci
Je všeobecně známo, že neléčená nebo pozdě odhalená pohlavně přenosná infekce má vliv na ženskou (ale i mužskou) neplodnost. Nejvíce ji ohrožují chlamydiové infekce a kapavka, protože obě tyto choroby mohou přerůst až v zánětlivé pánevní onemocnění (zánět vejcovodů, dělohy či vaječníků). Zaměřujeme se ale také na ureaplasmata a mykoplasmata, které mohou mít negativní vliv na průběh těhotenství. V tomto případě je kauzálním řešením prevence — tudíž bariérové metody ochrany a méně časté střídání sexuálních partnerů. V případě podezření na některou z pohlavně přenosných chorob je důležité, aby žena navštívila svého gynekologa a zahájila event. léčbu včas.
Zajímá vás, které další nemoci mohou způsobovat neplodnost? Napsali jsme o nich samostatný podrobný článek.
O tom, jak neplodnost ovlivňují také hormony, genetické faktory a nemoci, si přečtěte v prvním díle série o ženské neplodnosti.
